Vlajka a znak obce Kbel

 

 

Z roku1295 pochází první nepřímá zmínka o existenci vesnice, ležící 5km jz od Kolína (sídlo Parduse ze Kbel).Původně šlo o Kbel Malý (též Kbílek - jen skupina chalup) a Kbel Velký. Již k roku1354 je doložen farní kostel, jehož podací náleželo až do husitské revoluce především  domácím vladykům. Za nich byla obec rozdělěna na několik majetkových dílů. K jejich spojení došlo teprve v roce 1436, kdy se vdova po Ctiradovi ze Kbel Johanka z Melechova znovu provdala za majitele jiné části osady, Mikuláše Kasalického z Kasalic. V roce 1453 byli oba již mrtvi a ves jako odúmrť připadla králi Vladislavovi. Ten daroval Kbel Ambrožovi táborskému z Chotova po němž jej vlastnil kutnohorský měšťan Jan Pašinka z Trojanovic.V roce 1491 získal Kbel i s tehdy poprvé uváděnou tvrzí jiný kutnohorský patricij Bartoš z Prachňan. Jeho potomkům náležela vesnice s dvorem a tvrzí po celé 16.století. Nejznámějším z nich byl Mikuláš Dačický z Heslova, jenž ji držel od roku 1556 a v roce 1596 ji prodal Václavu Voděradskému z Hrušova. Další majitelé se pak poměrně rychle střídali a po roce 1633 připadl Kbel opět coby odúmrť královské komoře.O deset let později byl vydrancován saským vojskem, tvrz, dvůr i sama ves zarostla lesem. Až v roce1661 koupil pustou lokalitu od královské komory hrabě Jan Fridrich z Trautmannsdorfu a o tři roky později ves i z dvorem obnovil (tvrz mezitím beze stopy zanikla a do dnešní doby se z ní nedochovaly žádné pozůstatky).V roce 1739 koupil Kbel jako samostatný statek Jan Karel Náchodský z Neudorfu, příslušník erbovní měšťanské rodiny z Náchoda.Nový majitel vybudoval snad v místech a s použitím některých zdí bývalé tvrze malý barokní zámek.Jeho potomkům náležel kbelský statek i s tímto panským sídlem až do roku 1876.                                                                           
Kromě stavebně nevýrazné budovy zámku stojí v obci obklopen hřbitovem také původně gotický kostel Navštívení Panny Marie někdy z poloviny 14.století, po třicetileté válce v roce1664 opravený a po požáru v letech 1885-86 pseudogoticky obnovený (požáru v roce 1874 padl údajně za oběť i vzácný Brandlův oltářní obraz). Z gotického období se do dnešní doby zachovalo jen několik kamenných portálů a zbytky původních fresek(jejich značná část vzala za své při restauraci, část je jich snad ještě pod novějšími omítkami).
Z výše uvedených informací čerpal také autor předkládaných návrhů obecních symbolů ,jejichž kompozice tvoří především figury, převzaté z heraldiky významných historických majitelů lokality.Připomenuti jsou nejen domácí vladykové ze Kbel (půlměsíc) a vladykové z Prachňan spolu s Mikulášem Dačickým z Heslova (šíp či střela) ale též obnovitel obce hr Jan Fridrich Trautmannsdorf (stříbrno-červeně polcená heraldická růže) i stavebník Kbelského zámku Jan Karel Náchodský z Neudorfu (dubový list).Růže je rovněž známým atributem mariánským a symbolizuje tak současně starobylý kbelský kostel. Užité tinktury pochází opět z heraldiky zmíněných rodů s výjimkou vladyk ze Kbel (barvy jejich erbu nejsou známy). Návrhy znaku provází upravené návrhy obecní vlajky, respektující zásady a zvyklosti současné české vexilologické tvorby.

                                                              

 

Miroslav J.V.Pavlů

heraldik