Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Datum a čas

Dnes je pátek, 22. 9. 2017, 6:24:20

Svátek

Svátek má Darina

Aktuální počasí

Počasí dnes:

22. 9. 2017

zatazenosde

Bude oblačno až zataženo, místy přeháňky, na Moravě a ve Slezsku místy s deštěm nebo přeháňkami. Denní teploty 14 až 18°C, při trvalejším dešti jen 12°C. Noční teploty 8 až 4°C.

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE: 7
DNES: 225
TÝDEN: 1810
CELKEM: 258740

Navigace

Obsah

 
 
Historie

 

   Kbel je prvně zmiňován v písemných zprávách roku 1295. Od této doby se na tomto panství vystřídalo velké množství vlastníků. Byli to rody bez titulů, ale i různí šlechtici (rytíři, hrabata). Ovšem byly i doby, kdy Kbel zůstal opuštěn i na desítky let a zarůstal lesy ...

 

 

K 690. VÝROČÍ PRVÉ PÍSEMNÉ ZPRÁVY 0 KBELE A KE 100, VÝROČÍ DOKONČENÍ OBNOVY VYHOŘELÉHO KOSTELA A. JEHO POSVĚCENÍ 15, SRPNA 1886.


 

S vděčností věnováno drahému bratrovi Ladislavovi,který se ujal ruiny kostela ve Kbele,když moje několikaleté snažení a písemné prosby na všechny stupně památ kových orgánů a dalších jiných institucí byly oslyšeny.Mnozí ani neodpověděli, jiní
udíleli bezcenné rady a poučení.
 
Zároveň jsou tyto řádky věnovány všem obětavým lidem ze Kbela i Kbílku, brigádnicím i brigádníkům,těm starším i těm mladším až po ty nejmladší za všechnu práci a pomoc i pochopení při záchraně nejstarší památky obce.
                                                              Jan      K a m a r ý t
          V říjnu 1987


 
 
    LITERATURA:
1/ Josef Tůma : Kolínsko a Kouřimsko.Paměti osad na Kolíns­ku,Kolín 1915. Str.190 - 197.
2/ Josef Tůma:     Lošany s okolím.Na paměť posvěcení chrámu sv.
              Jiří v Lošanech.Tisk J.L.Bayer,Kolín 1896.Str.16-21.
3/ Josef Vávra: Dějiny královského města Kolína,I.díl,
str.106 - 107. II.vydání,Kolín 1888.
4/ Ant.Podlaha : Posvátná místa království českého,Vikariát
Kolín,díl XI. Praha 1910. Str.94-96
5/ K.B.Mádl       Soupis památek okresu Kolínského,Praha 1897.
6/ Ludvík Červinka: Slunce,voda,vzduch.Věstník klubu čs.turistů,
7/ Akademik Z.Wirth a kolektiv: Umělecké památky Čech,I.vydání
8/ Umělecké památky Čech,II.Academia Praha,1978,str.46.
9/ Jiří Procházka: Kolínská radnice,str.46 - 50.
10/ Jos.Pýcha,prog.gymnasia: Václav Radimský,Výtvarné umění
Kolínska.vydalo Muzeum v Kolíně.str.3 - 4.
11/ Mudr.Fr.Dvořák: Pravěk Kolínska a Kouřimská.133 str.
12/ Josef Vávra:   Kbel, statek zemský.Sborník historický 1886,str.264-27
13/ Jan a Ladislav Kamarýtovi: Vlastní výzkumy a dokumentace
1984 - 1987.
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
  
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Prvá písemná zpráva o obci Kbel je z roku 1295,kdy se píše o vladykovi jménem Pardus ze Kbela.Ve století následujícím, čtrnáctém, byly ve Kbele dva dvory rytířské a ke každému patřilo půl vsi.Jeden stával na Kbílku a druhý s tvrzí na místě nynějšího dvora,jak svědčili roku 1733 kbelští sedláci Jiří Vokřál, Jan Sauer a Jan Mašin.Tvrz stávala na místě nyní zbořeného zá­mečku.Jeden ze dvorů držel r.1354 vladyka Pardus ze Kbela s bra­trem Dobešem ze Kbela.Pardus se připomíná také roku 1365.Roku 1380 byl držitelem Kbela Oldřich z Velimi,r.1412 Jan z Obříství u Mělníka a roku 1436 Mikuláš Kasalický z Kaštic.Druhý dvůr držel r.1354 Albert a Vojtěch ze Kbela,r.1365 Zdeněk ze Kbela,r.1436 Ctibor ze Kbela.Vdova po Ctiborovi ze Kbela,Johanka z Nelechova, vdala se za Mikuláše Kasalického z Kaštic,čímž oba rytířské dvory zceleny v jeden.Když r.1453 Mikuláš Kasalický zemřel,udělil král český odúmrť Ambroži Táborkovi z Chotějova.Avšak vdova pa­ní Johanka,majíce po mužích svých na statku 330 kop grošů českých věna,zapsáno,uhájila majetek r.1456 pro sebe.
Koncem 14.století/1380-90/ vycházely ze Kbela 4 kopy 30 gro­šů českých k oltáři sv.Ondřeje i Štěpána v katedrále sv.Víta na Hradě pražském.V písemných zprávách se r.1395 jmenuje zdejší osadník Mladota, a r.1399 zemřel na díle Ctiborově Petr Mráz, po němž dědili synové Jan a Václav s matkou Bětkou.R.1436 zapsal ve Kbele císař Zikmund knězi bedřichovi ze Strážnice,husitskému hejtmanovi na Kolíně jednoho člověka poddaného,jmémem Vaněk. Z dalších držitelů Kbela je znám Jan Pašinka z Trojanovic,který r.1491 prodal Velké Kbely za 300 kop grošů čes.,Bartošovi z Práchňan.Když dělily se děti jeho r.1513 o statky.připadl_Kbel Mikuláši z Práchňan,který odkázal jej r.1550 synům svým Janovi a Jindřichovi.Když však oba bezdětní zemřeli,uhájily sestry jejich Ludmila Podivická z Podivic a Dorota Dačická z heslova,statku pro sebe.Roku 1556 dědil po matce svojí půli  Kbela Mikuláš Dačický z Heslova/známá rodina kutnohorská/.Když r.1595 zemřela Ludmila Podivická z Podivic,povstal o statek Kbelský veliký spor mezi Mikulášem se strany jedné a vnuky Ludmilinými se strany druhé,kte­rý skončil r.1596 prodejem Kbela Václavu Voděradskému z Hrušova za 5.050 kop gročů českých.
V těch dobách jmenují se ve Kbele r.1495 Valeš a Roubalovčáci,Váňa rychtář,potom Bartoloměj rychtář/1537/ a r.1536 Beneš, r.1587 šenkýř Bartoš Vimberský,r.1592 Jiří Žabka a klevetivá žena jeho Kristina a r.1595 Baroch,krčmář.V r.1537 uvádí se ve Kbele i pivovar.
Václav Voděradský z Hrušova zemřel v Praze r.1606 a vdova jeho Dorota,rozená Kamejtská ze Lstiboře,vdala se r.1607 za Němce a katolíka Petra z Liebenthalu a sama na víru katolickou přistou­pila./V té době byla většina lidu i kněží víry luteránské.
 Ona zakoupila r.1610 od dcer svých celý statek kbelský,totiž tvrz,ves se dvorem,krčmou a nadáním kostelním.Manžel Liebenthal ujav se Kbela,pokoušel se zde vystavěti obydlí řádu Jezuitů,leč to se mu nepodařilo.R.1614 prodal Kbel za 8.000 kop grošů čes. Janu Diviši Hostačovskému z Petrovic.Týž platil r.1615 ze čty­řech usedlíků,z fary a ovčína 2 kopy 40 grošů berně a 17 kop 30 grošů sbírek zemských.R.1612 nějaký Šnobloch pokoušel se dě lati ve Kbele falešné mince. Majitel Kbela Jan Diviš Hostačovský z Petrovic zabit byl r.16l7 od vzbouřených sedláků kbelských,načež za nezletilého syna jeho Bohuslava spravoval statek kbelský strýc Karel Hlaváč z Vojenic a na Kravařích.Týž vydal se se strýcem svým Václavem Blánickým z Blánice za polními zloději ke Kořenicům a od nich byl zabit.Tělo jeho dlouho v příkope leželo,až po­tom bez obřadů na hřbitově zakopáno,poněvadž v okolí katolického kněze nebylo.Nedoplaceného statku Kbel ujala se paní Anýžka z Dobročovic,vdova po Diviši Hostačovském z Petřovic,ale rychle vyprodávala ze dvora všecky zásoby a svršky a tak ten dvůr zplun­drovala. Ale brzy,jsouc těla útlého,náhle opuchla jako sud a tím zemřela 8.září 1623 a pochována ve Voděradech.Bratr její pan Ondřej Horňatecký na fíatboři ujal se sirotka jejího Bohuslava Hostavovského a vysoudil pro něho Kbel r.1625 na Jindřichu Hla­váčovi z Vojenic.Bohuslav Hostačovský z Petrovic za moru r.1633 bez dědiců zemřel.
Sasové,kteří jako pomocníci vojska švédského ve válce třicetileté u Kolína se drželi,vypálili r.1634 Kbel a docela jej zpusto­šili.Vesnice.tvrz a dvůr zřítily se v rumy a vše zarůstalo chras­tím a lesem.1654 zjistila komise tato jména gruntů bývalých sed­láků kbelských,jejichž příbytky byly vesměs pusté:Dvořákovský 150 korců,Balcarovský 150 korců.Vítovský 120 korců,Skodovský 120 korců,dále zde bývali chalupníci Dubovský 15 korců,Krčmovský 16 korců,Tuřánovský 9 korců,Tonžerovský 6 korců,Sejfovský 6 korců a Votavovský 6 korců.
Teprve po 27 letech,roku 1661 koupil pustinu kbelskou hrabě Jan Fridrich Trautmansdorf ve dražbě za 6.125 zl. a roku 1664 nechal vymýtit chrastí a les a vesnici obnovil.Postavil tu dvě usedlosti selské a jedenáct chalup.Na místě starého dvora zalo­žil hospodu,kovárnu,nájemnickou chalupu a 4 domky.Tak povstala osada Kbílek.Z koupeného statku odprodal 77 korců rolí,které by­ly mezi Lošany a Zibohlavy,hraběti Václavu Jiřímu Holickému ze Šternberka k Radovesnicům za 600 zlatých.Po něm dědil jeho syn hrabě Adam Trautmansdorf/1696 - 1713/.
Za jeho držení čítal r.1713 dvůr ve Kbele 620 korců polí, 4 korce zahrad,54 korce luk,suchý rybník u Zibohlav,3 korce pastvin a dva rybníky,hořejší a střední na 10 kop násady.
Ve vsi drželi:Jan Sauer 68 korců,Jiří Ryšavý 63 korců,chalupníci Jiří Dočkal 11 korců,Řehoř Šauer 8 korců,Matěj Ryšavý 9 korců, Jakub Dostál 9 korců,Jiří Polda 8 korců.Jiří Douda 9 korců.Matěj Vána 8 korců,Václav Vokurka 8 korců,Jan Mecredode 16 korců,Jan Mašin 10 korců,Jiří Novák 8 korců.
Na Kbílku držel krčmář 8 korců,panská chalupa 1/2 korce, kovář 4 korce,domky Jana kominíka 3 věrtele,Jana Komárka 3 věrtele,Juna krejčího 1 věrtel a Kučera jeden věrtel/= 259 korců./
Roku 1713 prodán Kbel hraběti Karlu Jáchymovi z Bredova a když tento r.1733 upadl do krize,ujal se jej na dluh 31.676 zla­tých Jan Vilém, svobodný pán z Pffeferhofu,kterýž chtěje míti místo statku paníze,prodal Kbel 2.ledna 1739 za 29.500 zlatých rytíři Janu Karlu Náchodskému z Neudorfu.Tato šlechtická rodina pocházela z Náchoda a r.1612 obdržela erb a titul.Náchodský zemřel náhle r.1761 v hostinci "U zlaté hvězdy" v Kolíně na náměstí v místech nynější budovy ONV/.Pochován na hřbitově v Kolíne u chrámu sv.Bartoloměje.Po něm držel Kbel Ignác Náchodský z Neudorfu do roku 1804 a po něm Emanuel Náchodský z Neudorfu do roku 1873.Týž odprodal r.1870 od statku 121 jiter 681 lesa u Jano­vic ležícího k Radovesnicům.Dědicové jeho prodali rodinný statek roku 1876 za 215.000 zlatých Janu a Karolině Frauenbergovým.
Podle popisu z r.1785 byli ve Kbele tito osadníci:Čp.1.byla vrchnostenská tvrz,čp.2.panský dvůr,čp.3.statek Prokop Šauer, čp.4.chalup.Jan Dočlal,čp.5.chalup.Jan Zajíček,čp.6.baráčník Jan Malý,čp.7.chalup.Karel Kunet,čp.8.chalup.Josef Nešpor,čp.9.chalupník Karel Suchý,čp.10,chalup.Jakub Hampe,čp.ll: baráčník Michal Vondráček,čp.12.chalup.Jan Votřel,čp.13.chalup.Martin Vondráček, čp.14.chalup.Jan Vondráček,čp.15.baráčnice vdova Vojtisková,čp.16: chalup.Josef Záruba,čp.17.statkář Václav Mašin,čp.18: pastouška, čp.19.statkář Jan Sauer,čp.20.chalup.František Šauer,čp.21.domkář Jan Zahajský,čp.22.chalup.Václav Suchý,čp.23.chalup.Matuj Záruba, čp.24.baráč.Frant.Votřel,čp.25.baráč.Václav Šauer,čp.26:baráč.Frant.
Syrový,čp.27.baráč.Jakub Kalian,čp.28.baráč.Josef Vojtíšek, čp.29:ovčárna,čp.30:baráč.Václav Kučera,čp.31:baráč.František Zahájský,čp.32.baráčník Matěj Šauer.
Občané Kbílku roku 1785: čp.l.Panská hospoda,čp.2 baráčník František Kunet,čp.3.baráčn. Jan Procházka, čp.4 baráč.František Kučera, čp.5.baráčnice vdova Sudková,čp.6:kovárna a domek Josefa Suchého,patřící ke statku čp.28 v Ratboři.
roce 1739 založen ve Kbele nový pivovar s vinopalnou a flusovnou,tyto závody zašly roku 1860.
 
 
 
Kostel kbelský býval za starodávna v celém okolí největším a nejbohatším.Bývala zde fara.která držela na 200 korců polí.Dle zápisů z r.1352 odváděla ročně 72 grošů papežského desátku. Základy zdí,nalézaných v minulosti na severní straně za hřbitov­ní zdí,jsou patrně zbytky této farní budovy.Podání kostelní,patro­nát,patřil držitelům Kbela.Prvým známým farářem ve Kbele dle záchovaných zápisů byl kněz Tobiáš,který dne 30.května 1354 směnil své místo s farářem Ondřejem ze Starého Kolína.Za něho vladykové kbelští vykoupili se z povinnosti placení desátku tím,že postou­pili k faře 4 jitra polí a odváděli o sv.Martině po 2 korcích pšenice,ječmene,žita i ovsa.Po smrti faráře Ondřeje jmenován byl 6.července 1380 farářem ve Kbele kněz Jan,z rodu vladyk kbelských, zvaný doktor Kbel.Protože byl kanovníkem kaple Panny Marie na hradě Karlštejně a stále pobýval v Praze, pronajímal faru kbel­skou kněžím jiným.Roku 1394 pronajal dva a půl lánu polí Jarošovi, Janovi z Bořetic a Vavřince,kteří slíbili z lánu 4 kopy grošů ročně a 4 slepice a k tomu 4 dni roboty na farských polích.Dále se zavázali k desátku po 4 korcích obilí z lánu a groši dýmného/z usedlosti/ a zastati měli berni královskou po 32 groších z lánu. Týž kněz r.1410 pronajal všechny požitky fary knězi Mikuláši z Miličína za 20 kop grošů českých ročně.Nájemce nesl všechny povin­nosti a kdykoli pronájemce z Prahy do Kbela zavítal,měl mu vy­jeti vstříc se 3 - 4 koňmi a jeden až tři dny jej hostiti.
Do r.1395 býval dokonce při kbelském kostele i kaplan.Toho roku Katruše z Jelčan,vdova po Uněji z Peruce,odkázala na nadání dru­hého kaplana 80 kop grošů.Doktor Kbel přidal k tomu 16 kop grošů ,zjednal mu z Horních Chvátlin ročního platu 8 kop grošů.Paní Katruše vyminila sobě 3 mše v týdnu a výroční služby Boží.
letech 1393 - 1410 byl doktor Kbel oficiálem a generálním vikářem arcibiskupovýmpozději také kanovníkem olomouckým a praž­ským a od r.1402 administrátorem arcibiskupství pražského.Po smrti jeho r.1411 spravoval faru Kbelskou kněz Duchek,jenž 22.lis­topadu směnil faru s kněžen Janem ze Zibohlav.
Za válek husitských byli,katoličtí kneží vyhnáni,někteří při­šli o život, jako učený kolínský děkan Hynek z Ronova který byl v dubnu r.1421 se šesti mnichy z řádu dominikánů upálen před branou kouřimskou v Kolíně.
Klášter dominikánů stával v Kolíně v místě nynějšího pivovaru.Také ve Kbele byli potom kněží círk­ve husitské,podobojí,později ve století šestnáctém luteráni. Tak je zaznamenáno,že r.1495 odešel kněz Prokop ze Kbela na faru Kolínskou.Je zapsáno,že o sv.Havle r.1495 přijat od kolínských kon­šelů za faráře kněz Prokop ze Kbela.Slíbili mu dávati na měsíc 5 kop grošů míšeňských,na rok korec hrachu,polet slaniny,hrnec másla a dva sýry,paliva co potřeba;za to měl se nový farář kněz Prokop ze Kbela starati,aby nebylo umenšováno služeb božích,a proto měl u sebe míti alespoň jednoho kněze/kaplana/ a o něho se starati.Farář i konšelé vyhradili si navzájem právo čtvrtletní výpovědi.Potom odevzdali kostelníci Jan Metelice a Pavel krejčí knězi Prokopovi ze Kbela farní svršky.Slovo kostelník nesmíme chá­pat v dnešním slova smyslu:byli to radní,kteří se starali o kos­telní majetek,opravy a pod. Někdy se jím říkalo opatrovníci koste­la.Věci předané/inventární/ knězi Prokopovi ze Kbela byly:cínové mísy,konve a talíře,měděnici,rožně,stoly,ubrusy,ručníky,sest ku­sů peřin a velkou latinskou bibli.V roce 1497 kněz Prokop z Kolí­na odešel a na jeho místo přišel kněz Ondřej.
Roku 1507 přijel do Kbela na vizitaci husitský biskup Filip de Villanuova spolu se Svatomírem,děkanem kutnohorským a Bartošem z Práchňan.majíce ssebou přes 40 jízdných.
Roku 1532 - 1533 jmenuje se ve Kbele farář kněz Michal,r.1543 kněz Martin,který odešel do Kutné Hory ke kostelu Panny Marie na Náměti.
Roku 1634 vypálili pomocníci švédů,Sasové obec Kbel a kostel zpustošili.Po třicet let byl kostel v tomto ubohém stavu,vesnice vypálená zarůstala křovím stromy a také kněze ve Kbele nebylo. Válka třicetiletá skončila sice již roku 1648,ale trvalo to ještě 16 let,než nový majitel panstvíhrabě Jan Fridrich Trautmansdorf dal obnoviti ves Kbel a opraviti kostel.Zpustošením vsi zašly i hojné farní pozemky.Hrabě věnoval obnovenému kostelu 15 korců po­lí.Potom přisluhoval v kostel kbelském farář Nebovidský,kterýž každoročně dne 15.srpna o svátku Nanebevzetí Panny Marie vedl sem procesí z Peček a okolí a zde sloužil mši svatou a kázal.Z rolí měl r.1713 důchodu 4 zlaté a ofěry/sbírky/ a za zvonění k pohř­bům asi 3 zlaté ročně.Roku 1751 měl kbelský kostel již jen 6 strychů polí.Časem schátral kostel kbelský do té míry,že v roce 1813-14 se tam služby Boží nesměly konat.Roku 1815 dal majitel Kbela a patron Emanuel Náchodský z Neudorfu kostel opravit a pořídil no­vý dřevěný strop a šindelovou střechu.Ta byla po téměř šedesáti letech příčinou zkázy kostela.Stalo se to dne 7.října 1874,kdy vyšel oheň z domku Františka Novotného a zachvátil též kostel a úplně jej zničil.Do té doby měl kostel podobu z barokních úprav roku 1664 i z let pozdějších.Věž prý míval cibulovitou, střecha s vě­žičkou na vrcholu,kostel měl barokní omítky s nárožním kvádrová­ním ze štukové malty,jehož část jsme objevili v r.1883 pod nověj­ší omítkou.Také vnitřní zařízení kostela bylo barokní.Při požáru kromě prádla,svícnů a mešních rouch nemohlo ničeho býti vyneseno, poněvadž šindelová dřevěná střecha kostela i dřevěný strop byly v jednom, plameni.Shořel i krásný barokový hlavní oltář s obrazem od slavného malíře Petra Brandla.Shořely také varhany teprve sedm let staré,pořízené z odkazu lošanského faráře Josefa Mašina roku 1867,shořela i cínová lampa pro věčné světlo.Ze zvonů na zvonici byl zničen větší,menší se zachoval,pouze pádem ze zvono­vé hranice se urazilo ucho jeho závěsu.Z kostela a věže zůstaly pouze holé zdi a oheň podněcován prudkým větrem jihovýchodním zachvátil během několika minut dalších deset domků kbelských.
Po vyhoření našlo se ve zdi za hlavním oltářem pět popsaných lístků papíru ze 14.století,s latinským seznamem dárců,kteří přispěli k přestavbě kostela.Bylo tam jméno vladyky Parduse ze Kbela s man­želkou,který daroval 5 kop grošů českých,Dobeš ze Kbela daroval 3 kopy gr.,Albert ze Kbela s dcerou Perchtou dal 4 kopy gr.,Old­řich z Velimi,Maršík z Radovesnic a Rudolf za Kbela dali po jedné kopě grošů.Dále přispěli neznámí vladykové:Jaroš,Mikuláš a Rudolf. Vedle těchto vladyků přispěli na stavbu menšími obnosy mlynáři, rychtáři,krčmářisedláci a i pastucha dal dva groše.Někteří místo peněz dali práci.Celkem bylo sebráno kolem 40 kop grošů českých.
Žárem ohně odprýskávalo pozdější bílení,rovněž úderem blesku, který do vyhořelého kostela uhodil r.1880:objevilo se,že celý kos­tel byl bohatě malován freskami ze 14.století/patrně z konce 15. století,kolem r.1490,jak svědčí některé naše nálezy/dokonce byly některé obrazy na zlaté půdě.Do výšky 1 - 1,5 m byly stěny zdobeny malovanými Čalouny,nahoře olemovanými řadou jelínků,malovaných patronou.Ostatek vyplňovaly postavy svatých a různé výjevy ze Sta­rého i Nového zákona.Tak v chrámové lodi na severní stěně byl ma­lován král sedící na trůně s korunou na hlavě a žezlem ukazoval k hvězdnatému nebi.Kolem něho stál zástup rytířů.Protější jižní stěnu vyplňovaly postavy duší v očistci.Nade dveřmi vinula se dlouhá blána s nápisem již nečitelným.Na stěnách zobrazeno bylo 16 biskupů s berlami v rukou a s mitrami na hlavě.Ve špaletách jižních tří oken presbytáře,bylo po jedné postavě,na stěně vedle okna vždy po jednom biskupovi.Na severní stěně byly také 4 posta­vy. Na klenbě presbytáře nad hlavním oltářem byli namalováni andě­lé hrající na různé nástroje.Uprostřed nad čelním oknem bylo na­malováno poprsí žehnajícího Spasitele,jenž odtud jakoby na kbel­skou osadu milostivě pohlížel.Na severní zdi vedle vchodu do sak­ristie klaněli se svatí Tři Králové Ježíškovi,sedícímu na klíně P. Marie,níže kolkolem z řady malovaných výklenků vyzírala poprsí prorokůdržících v rukou svinuté blány s nápisy.V lodi na čelní zdi vítězného oblouku vlevo vykračoval si obrovský svatý Krištof s Ježíškem na rameni,pod nohami ve vodě byli malováni různí živo­čichové,ryby a pod.Takový obrovský obraz můžeme dodnes vidět ve chrámu sv,Barbory v postranní kapli.Andělé na klenbě nad hlavním oltářem si můžeme připomenout při návštěvě býv.kláštera sv.Prokopa na Sázavě,kde jsou malováni na klenutí kapitulní síně.Je přístupná při prohlídce nové expozice Slovanská Sázava.Na Sázavě jsou andělé bez hudebních nástrojů,na Kbele byli malováni hrající na různé ná- stroje.Ostatní stěny byly malovány rozděleně na pole různé veli­kosti ,oddělené ornamentálními rámci a vyplněné různými výjevy ze Starého i Nového zákona.Nad vítězným obloukem v čele byl malován Poslední soud.V sakristii bylo namalováno peklo,které střežil ve­liký čert s vyplazeným jazykem.
Pan Jiří Zach,kdysi ředitel reálky v Kutné Hoře,dověděv se o malbách kbelských,očistil je a okreslil.Chtěje kostel zachránit v původním stavu,zaslal výkresy své c.k.ústřední komisi pro zacho­vání památek ve Vídni a přimlouval se za zachování památné svatyně kbelské.Zevrubný popis maleb učinil pan František Růžička,býv.úřednik cukrovaru v Ratboři v Památkách archeologických.
Kostel kbelský,nemaje jmění byl po dlouhých dvanáct let ponechánbeze střech vystaven vlivům povětrnosti,protože jednání s vídeňskými památkáři bylo zdlouhavé a nevedlo k žádnému cíli.
Byl to důchodce,který se zasložil o obnovení kbelského koste- la:František Josef,řídící učitel v Červených Pečkách ve výslužbě, který pro svůj úmysl získal lošanského faráře P.Josefa Poláka a konaly se sbírky po celém širokém okolí.Nákladem 6.000 zlatých, které byly sebrány byl kostel opraven a právě před sto lety byl 15.srpna 1886 posvěcen od vikáře kolínského,P.Antonína Dlaskas děkana v Kouřimi.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Kbele se skládá z věže vy­soké 20 metrů,umístěné v západním průčelí.Je to bývalá zvonice, která po opravě v r.1664 byla v horní části o něco snížena,jak svědčí na vrcholu věže zbytky oken,obložených pískovcovým ostěním.Byly na všech čtyřech stranách věže.Na severní a jižní straně byla proražena kulatá okénka.Další otvory byly pro zpevnění zdi­va zazděny,jako ku př.úzké střílnovité okénko v polovině západ­ní stěny,které bylo o polovinu zazděno.Původně visívaly na této věži dva zvony ze 16. století a to nad sebou, pro malý vnitřní prostor,který pone hávají mohutné zdi.Brzy na to,vzhledem k chatrnosti věže, byla vystavěna v jihozápadním rohu původního staré­ho hřbitova osmiboká zvonice,kam zvony umístěny.Jeden ze zvonů byl z roku 1524 a zhotovil jej v Kutné Hoře mistr zvonař David. Z něho byly nově ulity dva menší zvony v r.1884 u zvonaře v Brně Hillera.Bylo to v souvislosti s opravou kostela.Další,největší zvon kbelský,průměru 0,83 m a výšky 0,67 m dal přelít r.1664 při začínající opravě kostela hrabě Jan Fridrich z Trautmansdorfu a jeho choť Marie Klára,rozená Ditrichštejnová.Důvod přelití sta­rého zvonu neznáme,snad byl poškozen.Nápis na zvonu zněl v latině takto:
10./MNEŠ/ FRID:/ERICUS/ COMES DE TRAUTMANSDORF ETC. S.C.M.C6NS:ET SVPREMVS - KEGNI BOH/EMIAE/: CAMERARIUS : MARIA CLARA NATA DE DITRICHSTEIN ETC.- CONIV: RENOV:D: A. 1 6 6 4.
Na východní straně zvonu/ke vsi/ byla v reliefu celá postava Panny Marie a pod ní na pravo znak Dietrichsteinský,na levo Trautmandorfský.Při hořejším okraji zvonu ještě nápis:
GOS MICH NICOLAVS L5W IN PRAG.
ČESKY: JAN FRIDRICH HRABĚ Z TRAUTMANSDORFU ATD.
JEHO CÍSAŘSKÉ MILOSTI RADA a NEJVYŠŠÍ
KRÁLOVSTVÍ ČESKÉHO KOMOŘÍ.
MARIE KLÁRA ROZENÁ Z DITRICHSTEINU JEHO
CHOŤ.- OBNOVILI L.P. 1664.
ULIL MNE MIKULÁŠ LÓW V PRAZE
 
V rekvizici rakousko - uherské,v prvé válce světové,v r.1917 byly kbelské zvony odvezeny,aby se již nikdy nevrátily.Zbyl jediný,malý, také ze 17.století,bez nápisu.Vrátil se také po záboru v r.1942 z Prahy,kde naši lidé na Maninách zdržovali řadu našich zvonů z důvodů památkových pořizování fotografií,odlitků výzdoby a pod. a podařilo se je uchránit až do osvobození v r.1945,takže se zase vrátily.
Loď chrámová je 13,2 m dlouhá a 8,2 m široká a měla vždy plochý strop.Do požáru r.1874 dřevěný,po opravě v r.1886 orákosovaný a omítnutý.Dvě okna lodi na straně severní mají ještě zachovalé zbytky kvádrového pískovcového ostění původních oken,jejich cihlové, segmentové záklenky však jsou již barokní z r.l664.Mnoho úvah památkářů zabral ústupek horních částí zdí lodi chrámové,které jsou o něco užší.Dolejší širší zdivo bývá uvažováno jako původní,starší. Těžko dnes rozhodnout důvod dolejšího zesíleného zdiva,Opadaná omítka prozrazuje mnohé ve složení použitého kamene.Zdivo lodi i presbytáře i sakristie je z hnědavého kamene,ruly a svoru,rovněž vysoká věž. Tato ovšem má správky z kamene"modráku",který se za­čal těžit až v 17.století-jsou to správky z r.1664.Velké procen­to kamene "modráku" se nalézá v osmiboké zvonici,která vznikla někdy kolem r.1665-6,dle data zvonu,který byl pro ni v r.1664 přelit.Na obou východních nárožích lodi na severní i jižní stra­ně se zachovaly díly původní římsy z pískovce ze 14.století.Svěd­čí to o tom,že stará římsa byla o něco níže.Zajímavý je také výs­tupek zdiva lodi na jižní straně u presbytáře,nad hroby Náchodských krytý plechovou stříškou.Také on něco napovídá z nejstarších dob kostela.Na jižní straně lodi jsou také dvě okna.Díky opadání omí­tek se objevilo,že obě okna byla posunuta do leva,jejich původní zazděné části po pravé straně jsou dobře viditelné.Jejich záklen­ky uvnitř kostela byly přizpůsobeny protějším oknům s barokní klenbou půlkruhově zaklenutou.Zvenčí mají nově proražená okna lomený pseudo-gotický tvar.
Jižní chrámová předsíň dostala v r.1885 pseudogotické průčelí i vchod a novodobé omítky a bylo tedy domnění,že celá předsíň pochá­zí tedy z r.1888,že je jí tedy asi 100 let.Byl to omyl.Při vysekání otvoru pro skřínku elektrické přípojky proudu narazili jsme i na sousední velké pískovcové kvádry.Po odkrytí širší části fasády se nalezl zazděný čtverhranný gotický portál,sedlový.Zazdívka by­la patrně z opravy r.l664.Kromě tohoto portálu na straně vý­chodní nad pohřebištěm Náchodských byl nalezen na opačné,zá­padní straně druhý portál téhož typu,rovněž zazděný.Spára,od­dělující zdivo předsíně svědčí o tom,že předsíň byla přista­věna o něco později,ale ještě ve 14.století,snad někdy kolem r.1370-80.Oba portálky dokumentují svým nynějším hlubokým za­puštěním, do terénu,jak se za poslední staletí pohřbíváním zvý­šila úroveň hřbitova.Nejlépe je to vidět v samotném kostele, kde z předsíně vedou ještě dva schody.Pochopitelně velká na­vážka a hroby a hrobky těsně přiléhající ke kostelním zdím udržují značné vlhko ve zdivu. Kde to jen trochu půjde bude nutno terén snížit.Lomeně klenutý vchod do předsíně z jižní strany,nyní používaný,s dveřmi z r.1886 byl považován také za dílo z toho roku.Po odkrytí omítek se objevily mohutné pískov­cové kvádry,i to,že lomené klenutí je pouze cihlové a omítnuté Je tedy tento vchod také původní,ovšem zachovalý jen ze tří čtvrtin.Míval patrně také rovné nadpraží,jako oba zazděné portály boční.Nutno dodat,že vchod do kostela byl vždycky z jižní strany. Mínění historiků,že vchod byl věží ze západní strany a je zazděný je mylné,nic v tom místě tomu nenasvědčuje, žádná spára ani zazdívka,ani zvenčí,ani uvnitř.Dva schody pouze vložené do hlavního vchodu předsíně svědčí o novější úpravě, která se musela přizpůsobit zvyšujícímu se terénu hřbitova.
Východní část kostela, kněžiště neboli presbytář/od latin­ského slova presbyter=kněz/,kde se nachází hlavní oltář má rozměry:délku 8,2 m,a šířku 4,2 m.Je sklenut křížovou gotic­kou klenbou s pískovcovými žebry,které spočívají na profilova­ných pískovcových konzolách.Nahoře je klenutí uzavřeno dvěma plochými svorníky,okrouhlými.Kromě čelního okna k východu, jsou zde ještě další tři okna směrem jižním.Tato okna jsou v presbytáři uvnitř zaklenuta záklenky okrouhlými,zatím co na venkovní straně jsou záklenky lomené,gotické.Střílnovitě se rozšiřující okénka poměrně malých rozměrů by svědčila o znač­ném stáří této části kostela.Také mělké trojité zalomené vý­chodního závěru presbytáře,zvenčí bez opěrných pilířů tuto domněnku potvrzuje.Tomu,že kostel vznikal, patrně již ve století třináctém,nasvědčují nalezená střední žebra velkých oken na vrcholu věže,kde na každé straně byla dvě úzká okénka,Toto je typické pro 13.století.Zatímco jedna část žebra dělícího tatodvojokénka byla nalezena u dveří na kostelní půdu,další části jsou zachovány,ovšem použity přímo v zazdívkách oněch oken v nejvyšším patře věže.V popisech odborné literatury his­torici se domnívají,že kostel vznikl ve druhé polovině 14.sto­letí ,někdy kolem r.1370 ovšem nepovšimli si také písemných pramenů,které se mají vždy konfrontovat s odhadem stáří stavby podle jejich částí a výzdoby.Tak si nevšimli,že už v r.1352 je Kbel v seznamu kostelů,které platily papežský desátek,72 grošů českých i další záznam je o placení tohoto desátku z roku 1365.Již v r.1354 odchází ze Kbela farář Tobiáš,který si mění místo s knězem Ondřejem ze Starého Kolína.Že by zde ve Kbele byl před rokem 1354 farář bez fary a bez kostela,nepadá vůbec v úvahu.Historiky mátlo nalezení oněch lístků se jmény dárců ve zdi za hl.oltářem,po ohni 1874.Zmíněné dary na nalezených lístcích se patrně budou vztahovat na nějakou další přestavbu či úpravy,jistě i předsíně a pod.
Vlevo od středního okna presbytáře za hlavním oltářem není totiž ve stěně okno.Místo něho je o něco níže ve stěně malý vý­klenek čtverhranný,nahoře ozdobený lomeným gotickým obloučkem. Je to původní bývalý svatostánek,latinsky sanktuarium k uscho­vávání Svátosti oltářní.Dříve býval svatostánek vždy po straně, nebo v postranní kapli.Nynější umístění skříněk svatostánku je novější.V novější době po druhém vatikánském koncilu se opět zavádí postranní umístění svatostánku,buď obnovou původních, jako je ve Kbele, či na postranních oltářích.Zbytky železa v kame­ni svědčí o tom,že i kbelský starodávný svatostánek měl umělecky kovanou Železnou mřížku,dvířka.Pod oknem, vpravo je další,mnohem větší výklenek obložený pískovcem, a segmentově zaklenutý:je to bývalé sedadlo pro kněze.latinsky sedilie.Toto se nachází v mno­ha starých kostelích,někde bohaté zdobené,jako ku př.v Křečhoři nebo v Kouřimi,kde jsou sedadla oddělena zdobenými sloupky.
V presbytáři po levé straně na kraji je krásný z pískovce provedený portál vchodu do sakristie,sedlového tvaru,prof ilovaný. V téže podobě nalezneme portál v katedrále sv.Víta na Hradě pražském a sice v kapli pod královskou oratoří.Ten je navíc zdo­ben v nadpraží znakem českého lva.Naskýtá se domněnka,že některý z kameníků huti Petra Parléře,která od r.1360 stavěla vysoký kůr kostela v Kolíně,pracoval i na Kbele.
Zmíněným portálkem se vchází do sakristie,připojené na severní straně presbytáře;je to současná stavba.Mínění některých histori­ků, že sakristie je mladší, je mylné.Proto na této straně se nena­chází žádné okno ani zazděné,ani nějaká spára,která by svědčila o pozdější přístavbě.Sakristie je menší obdélná místnost,sklenutá valenou klenbou,ve vrcholu goticky lomenou.Tato má k východu okénko;zvnitřku je vidět,že bývalo vysoké,štíhlé,nyní je snížené, zmenšené od oprav v r.1664 a opatřeno mříží.Vlivem zatékání po více než dvacet let/na klenbě rostly do r.1984 velké keře bezinek/ opadala omítka z více než poloviny a tím se také zničily gotické malby,fresky ze 14.či 15.století.Části maleb jsou zachované ve dve řích i nad nimi,na západním čele a kolem okénka na východní stěně. Sakristie má rozméry:délku 4,30 m,šířka 2,80 m.Na dveřích sakristie je zachován původní starý zámek.
V   podlaze sakristie je vsazena řada náhrobků,patrně přenese­ných z kostela.Nejstarší veliký je gotický,asi ze 14.století,vel­mi jednoduchý,je na něm dvěma linkami vyryt kříž a vlevo nahoře obrys znakového štítu.Kámen je ošlapáním dosti otřelý.Pod okénkem je velký renezanční náhrobek s erbem a nápisem,s letopočtem 1583.Menší v nápisem je v koutě vpravo pod západní stěnou,rovněž
s nápisem.Další menší jsou zcela ošlapané.Jeden menší,s nápisem, rovněž ze 16.století jsme nalezli pod varhanním chórem u zdi vle­vo vedle dveří do podvěžní kobky.Podle sdělení ve sborníku,který napsal Josef Tůma v r.1915 pod názvem "Kolínsko a Kouřimsko Paměti osad na Kolínsku a Kouřimsku,byly při opravě kostela v r.1886 zničeny také četné náhrobní desky držitelů Kbela:Maternů z Květnice,Nyklásků ze Žitenic,Kasalických z Kaštic,Hornateckých z Do­bročovic a jiné,kteréžto rody zemanské měly ve kbelském kostele své hrobky,vzhledem ke skále,na které kostel stojí,jen mělce za­ložené. Snad nebyly zničeny a pouze přikryty novou dlažbou z roku 1886,provedenou z cementových dlaždic.Pod věži nalézá se již zmí­něná klenutá místnost,její valená klenba je v závěru goticky za­lomena. Se strany jižní bylo úzké střílnovíté okénko,zevnitř za­chované, ale zvenčí zazděné.
V   jihozápadním rohu starého,původního hřbitova byla asi v r. 1664 nebo o něco později vystavěna osmiboká zvonice,protože pů­vodní věži by i po opravě v tom roce kymácení velkých zvonů škodilo.Dle sdělení ve sborníku "Kolínsko a Kouřimsko",býval prý na jednom z trámu ve zvonici letopočet 1686,což se mohlo týkat něja­ké opravy.To že zvonice pochází asi z r.1664 usuzujeme z toho,že zvon věnovaný Trautmansdorfem byl ulit v r.1664.Opadávající omít­ka zvonice odkryla zbytky původní ryté/sgrafitované/omítky. 0 zvo­nech byla zmínka již výše,dnes zde visí malý zvonek o němž jsem se také již zmínil.Zde u západní zdi zvonice končil prastarý původní hřbitov,ve dvacátých letech zvětšený směrem k západu.Na starý hřbitov vede zděná,klenutá barokní brána se soudobými dveřmi.Zdá se ale, že spodní část je patrně starší,jak svědčí dva pískovcové kvádry vlevo i vpravo.Při jižní straně kostela i při jižní stěně věže jsou ohraničené pohřebiště býv.majitelů kbelského statku a býva­lých patronů kostela.
Naproti vchodu do kostela máhrob známý akademický malíř Václav Radimský a jeho choť.Radimský se narodil 6.10.1867.Studoval na pražské akademii.od r.1899 na Akademii ve Vídni u E.Lichtenfelse,od počátku devadesátých let až do konce 1.světové války/1918/ pobýval/ ve Francii/studoval také v Paříži/.Maloval v Barbizonu a v i Giverny, /video/ také maloval v Holandsku a plavil se přes kanál La Manche. Po návratu z Anglie strávil ještě 4 léta ve Francii.Po skončení 1.svět.války se trvale vrátil do Čech a střídavě pobýval v Kolíně a na Pašince.
Již v létě 1885 vystavoval na krajinské výstavě umělecko­průmyslové v nově dokončené budově mešťanské Školy na Kutnohors­kém předměstí v Kolíně, na tzv.svatojanském poli /naproti poli­klinice/ a to ještě jako student gymnasia.V roce 1892 vystavoval v Paříži,v Saloně a později ve Vídni,Berlíně,Rouenu,Lipsku a v r. 1398 v Praze v Topičově saloně.Nyní např.Městská knihovna, Galerie hlavního města Prahy, 28. 10. 2011 - 5. 2. 2012.
Otec Radimského,čelný funkcionář Pražské úvěrní banky dal podnět k tomu,aby banka svým nákladem posta­vila útulek pro sirotky kolínského,okresu,sirotčinec.
Byl postaven r. 1898./nyní budova polikliniky/ Předtím než byla nová budova dána do provozu,byla zde a v její prospěch,instalována souborná výsta­va V.Radimského.Náměty obrazů byly vesměs z Francie.Po konci 1. svět.války vystavoval o vánocích r.1919 v Kolíně v budově Odborné školy pro ženská povolání v Kolíně ve prospěch Ústřední Matice Školské.Kromě Kolína a Prahy vystavoval Radimský také v Hradci Králové i jiných městech.Získal řadu medailí a cen za své obrazy,které zdobí řadu světových obrazáren v Mnichově,Paříži,Lutychu,Praze a jinde.Václav Radimský si vydobyl své pevné místo v Českém malířství a jeho jméno je uváděno vždy,mluví-li se o naší malbě impresionistické.Ve Francii byl Radimský žákem i přítelem
otce impresionismu Claude Moneta.Naši polabskou krajinu v okolí Kolína zachytil na mnoha svých plátnecn.Zemřel 31.ledna 1946 v ko­línské nemocnici a byl pohřben na Kbele 6.února 1946.
Jeho hrob připomíná vandalství minulých let na kostele ve Kbe­le i okolí.Nápisová deska hrobky byla rozbita.V poslední době pro­jevili příbuzní žijící zde v Posázaví přání nápis obnovit a tak bude hrob jejich nákladem dán do pořádku,jak si ostatně tak zná­mý malíř zaslouží.
Ještě dodatek:Kolín má na Radimského pěknou památku,v budově radnice/MěstNV/,a to v jeho zasedací síni,která dnes také slouží k svatebním obřadům.K výzdobě velké čelní stěny měl původně malovati velký obraz známy malíř Václav Brožík, nedošlo však k tomu.Stěna zůstávala dlouhá léta prázdná.Až v r.1907 požádala městská rada Václava Radimského,zda by byl ochoten namalovat panorama města pro jubilejní výstavu obchodní a živnostenské komory v Praze.Namísto Radimského však je namaloval František Krátký,akadem.malíř a známý fotograf.Po dvou letech v prosinci 1909 předložil Radimský konkrét­ní nabídku na zhotovení obrazu pro zasedací síň.Rada nabídku pro­jednala na schůzi 1.II.1910 a předložila ke schválení obecnímu za­stupitelstvu.Třebaže byla mistrova nabídka dvakrát na pořadu,zastu­pitelstvo se k ní nevyjádřilo.Až 28.10.1912 ji přijalo.Pak přišla 1.svět.válka a záležitost obrazů ustoupila do pozadí.Po válce jed­náno opět o obrazech na schůzi 17.5.1921,kdy se rada dotazuje Ra- dimského.jak dalece pokročila práce na obrazech.Mistr oznámil obratem,že obrazy jsou již téměř dokončeny,že však namísto pů­vodních 8.000 rakouských korun budou nyní stát 60.000 Kč.Rada odpověděla dle usnesením ze dne 13.7.1921,že současný stav obec­ních. financí nedovoluje takové vydání a opět na několik let věc utichla.Teprve v dubnu 1926 žádal Radimský,aby mohl obraz dokončit přímo na místě na radnici v zasedací síni.V tu dobu se celá radnice zvenčí i zevnitř opravovala.Celá dlouhá historie uzavře­na v radě 18.XX.1926,kdy rozhodnuto o zakoupení obrazů V.Radimského.Tři obrazy/triptych/ zachycují pohledy na Kolín z doby před 1.světovou válkou.Prostřední největší obraz má rozměry 449 x 298 cm.Za obrazy i s rámy zaplatila městská rada Radimskému celkem 65.000 Kč.
Letos 15.srpna 1986 uplyne sto let od doby,kdy kostel kbelský po vyhoření v r.1874 byl konečně opraven a vysvěcen.Předchá­zela tomu shaha důchodce,ředitele školy ve výslužbě v Červených Pečkách,Františka Josefa,Ten byl iniciátorem toho,že se ve Kbele ustavilo komité,které po šest let po celém kolínském okrese sbíralo příspěvky na opravu vyhořelého kostela.S opravami se začalo již téhož roku,kdy komité ustaveno,totiž r.1880.Obtížemi finančními a výsledky sbírek se stavba protahovala po šest let, až byla dokončena r.1886.
Po sto letech se kostela v havarijním stavu,s navrhovanou demolicí opět ujali dva důchodci.Je třeba ještě napsat,proč doš­lo na kostele k takovým škodám.Zůšastnil jsem se komise za účas­ti památkáře z Prahy.Tehdy byl kostel ještě v dobrém stavu,pou­ze na vysoké jehlancové střeše věže byla na západní straně/k no­vému hřbitovu poškozena střecha.Z počátku jen břidlicová krytina, později prkenné obití a i trámy.Kdyby se oprava provedla hned, mohlo to spravit dva až pět tisíc Kčs.Zmíněný památkář se nechal zmást fasádou kostela a předsíně,prohlásil,že kostel je nový, z minulého století a ani nechtěl abychom přinesli klíče,aby se podíval dovrnitř.Kostel kbelský že památkáři chránit nebudou.
0 něco později však přece se uvažovalo o obnově kostela, hlavně poškozené věže.Jistý statik,docent z Prahy,navrhl nové zastřešení věže,po její opravě.Měla být ukončena betonovou stříš­kou, z níž měly vyčnívat dva železobetonové stožáry,mezi nimiž měl být zavěšen zvon.Byl vypracován projekt a zhotoven model, který je dodnes v Praze zachován.Z těch důvodů byla rozebrána střecha věže a tato provizorně zakryta nízkou stříškou.Vítr však utrhl několik fošen a ty pádem z dvacetimetrové výšky prorazily střechu kostela na třech místech a také byl poškozen je­den z domků.Z neznámých důvodů se od pokračování prací upustilo, snad to byly důvody finanční,a tak kostel byl vystaven po čtvrt století působení povětrnosti a také řádění různých živlů,které odcizily většinu píštal z varhan,hlavně cínových i věškerou výzdobu kostela,obrazy,čtrnáct obrazů křížové cesty,věčné lampy, lustr,a další zařízení.
V roce 1981 přišel kostel ve Kbele,patřící pod farnost Lošany ve správu kolínského kaplana,který se stal duchovním správcem farností:Lošany,Křečhoř,Nová Ves I.a o něco později ještě Ohaře,s těmito kostely:Lošany,Zibohlavy,Polní Voděrady,Kbel,Křečhoř,Chocenice Nová Ves I.a Ohaře.Tentýž rok v létě,1981,kdy jsme uvažovali,jak alespoň kostel zajistit proti zatékání,po­kračovaly nevítané návštěvy kostela oknem u varhanního kůru ze severní strany a oknem za hlav.oltářem.Toho podzimu byly odcize­ny i dva poslední obrazy:z Hlav.oltáře P.Marie podle obrazu Muril- lova a další mariánský obraz patrně od významného malíře Tkadlíka,ze svozu oltářů zrušeného kostela z Prahy.Zatím nebylo možno nic ve Kbele provádět,bylo nutno zajistit opravu střech v Nové Vsi I a v Chocenicích/zajistil MNV/.v Zibohlavech,Žabonosech a na kostele v Křečhoři,který je ze 13.století/kolem 1280/ a kte­rému v brzké době hrozil osud Kbela.Ve všech zmíněných objektech bylo nutno vyměňovat i trámové konstrukce.Po dokončení střech zcela nových na kostele a věži v Křečhoři,v září roku 1984 přikročili jsme ke zkoumání situace ve Kbele. Původním záměrem bylo pouze zakrytí největších otvorů poškozené střechy.Situace byla více než hrozivá.Nad varhanním chorem u věže při straně severní byl zcela shnilý strop i trámy,rovněž na druhé,jižní straně,kde se již řítila římsa až nad samé okno.Ještě větší otvor byl vpře­du, v levém rohu před vítězným obloukem,kde přehnily i nosné trá­my a strop visel.Velmi těžce toto místo poškodil blíže rostoucí strom,jehož větve vrůstaly do střechy a při větru ji dále ničily. Sakristie byla ve velmi kritickém stavu a z velkých otvorů ve stře­še vyčnívaly keře bezinek,rostoucí na klenutí.Vše bylo dešti pro­močeno.Po prohlídce začalo se s odkrýváním severního nároží stře­chy pod věží nad varhanami.Z materiálu,do kostela kdysi pro opra­vy složeného mnoho nezbylo eternitová krytina se odtud odvážela na opravy střech do Lošan a Křečhoře,prkna povětšině zatékáním shnila.Zkažené byly i někde shnilé části oltářů v šedesátých le­tech sem z Prahy přivezených,které však pro svoji velikost nemoh­ly zde být postaveny.Těžko povědět,kam se poděly jejich tři velké obrazy.0ltáře nebyly cenné,pocházely z minulého století.Z dalšího dříví zde uskladněného bylo možno použít jen některé zachova­lé trámy.Koncem září byla již hotova severní střecha nad lodí chrámovou,s vyměněnými krovy,prkenným obitím a pokrytím kvalit­ní lepenkou,"Ruberoid. Dne 24.září byla na základě "havarijního stavu ve Kbele" svolána komise.Prvé úvahy byly:demolice.Když však členové komise přijeli do Kbela a navštívili kostel a byli infor­mováni o tom,že již severní polovina střechy je opravena a začíná se pracovat na jižní straně.bylo od záměru demolice upuštěno a dostali jsme příspěvek na zakoupení potřebného dříví,prken a trá­mů.Po dokončení opravy obou stran střechy lodi musela se snést střecha sakristie i se všemi krovy a provést zcela nová.Po jejím dokončení bylo pokračováno v opravě střechy presbytáře,ale dříve bylo nutno opravit sakktusovou věžičku nad hlavním oltářem,odkud pochází jediný kbelský zachovaný zvonek,zavěšený na osmiboké zvo­nici.Do začátku zimy v r.1984 byly všechny střechy kostela s vý­jimkou věže opraveny a přikryty lepenkou "ruberoidem".
Jako příprava na náročnou opravu věže bylo třeba vybudovat přípojku elektrického proudu,který nikdy v kostele nebyl zaveden. Dále bylo nutné vybudovat i schodiště až na vrcholek věže.
Po dokončení zednické opravy vrcholu věže,která o něco zvýšena, byla vybudována střecha,vzhledem k chatrnosti a značnému stáří stavby nebyla již obnovována v dřívější výšce.
Ve svátek Povýšení svatého kříže 14.září 1985 byl na vrcholu střechy nad novou měděnou bání/tzv."makovicí"/ vztyčen nový,kova­ný kříž.Před za čátkem zimy přivezeny nové,silnějsi stropní trámy a uskladněny na hřbitově...
Po vybudování potřebného lešení v chrámové lodi usazeny nove
stropní trámy a zazděny.A tak ke stému výročí opravy kostela po požáru a jeho posvěcení 15.srpna 1886 má již kostelní loď nový dřevěný strop v přírodním stavu,strop má také jižní předsíň a obitím se zlepšil i strop pod varhanním kůrem.Bohužel zatékání na varhanní kůr z obou stran zcela zničilo kbelské varhany,navíc prohnilý a kleslý starý strop byl na jejich vrcholu opřen celou svou tíhou... Zbývá opravit/vyměnit/schody na varhanní kůr a do věže a také opravit jejich zábradlí.Také vysoká dominanta ce­lého širokého okolí,kostelní věž se dočkala opravy a v týdnu po 10.srpnu 1986 bude celá fasáda obnovena.Podle nalezených zbytků původních dvojokének,použitých v zazdívkách oken byl vyznačen jejich původní vzhled,který nasvědčuje,že kostel je starší,než se dosud předpokládalo...Tolik k dějinám obce i kostela.

Doplněk k roku1986

Ve druhé polovině roku byl vyčištěn hrob malíře Václava Radimského a osazeny nové mramorové desky se jmény a daty malíře i jeho choti takže začátkem listopadu,kdy vzpomínáme zemřelých, byla osazena i lucerna mohlo být rozsvíceno světlo.

Doplněk k roku 1987
polovině října,kdy jsou psány tyto řádky,pokročily opět výz­namně všechny práce.Byly opraveny schody na kůr a položena na kůru nová podlaha.Byla omítnuta severní stěna chrámové lodi, což nebyla lehká záležitost hlavně pro těžce zatékáním poškoze­nou cihlovou římsu a záklenky obou oken,které pochází z roku 1664,kdy kostel,po třicet let ruina vypálená ve válce třiceti­leté byl opravován.Stěna již je i dvakrát obílena a brzy se osadí rámy se sítěmi.Hotová a obílená je také polovina jižní stěny chrámové lodi,druhá polovina u věže potřebuje jen dokončit řím­su a omítnout výklenek okna.Po otlučení omítek této stěny nalezeny zbytky zazděných starších oken.Také na sakristii,která je pa­trně nejstarší částí kostela a byla nejubožejším kusem stavby, se opravuje,doplňuje se zcela spadlá římsa a omítky,dozdíval se východní štít směrem ke vsi,Zde jsme rekonstruovali do původního stavu úzké,gotické okénko,jaké zde původně bývalo.V poslední úpravě barokní bylo okénko ze tří čtvrtin zazděno a provedeno okénko v cihlové zazdívce.
Omítnut i vysoký štít mezi lodí a presbyteriem a obílen.
minulých dnech byla otlučena i omítka presbyteria,která při­nesla překvapení:záklenky okenních výklenků jsou okrouhlého tva­ru z lomového kamene,vnitřní okénka úzká,podobající se střílnám, mají ostění z bílého pískovce.Tato odkrytá část opět svědčí o tom,že kostel je starší,než uvádí historikové,ze 13,století,t.j.před rokem 1300,tedy kostel ranně-gotický.Budou-li vhodné podmínky,možná se letos podaří omítnout i sakristii a presbytář.
Předsíň na jižní straně bude vyžadovat snesení chatrného štítu a přizdívky,pocházející z roku 1885. V současné době se zhotovují také mříže do okének presbytáře.                                  
Restaurátor z Kutné Hory odkryl vše,co se zachovalo z gotických maleb sakristie,fresek.Tyto budou po částech sejmuty,očistěny a znovu na zed sakristie připevněny:většina omítky s malbou je totiž odpouchlá a hrozilo by spadnutí a zničení maleb.Tolik asi k činnosti roku 1987.Obnovuje se též dřevěné zábradlí varhanního choru.Bohužel varhany byly z 80 % zničeny zatékáním a bude pouze zhotoven prospekt jejich průčelí.

Archeologické nálezy ve Kbele:
Mudr.František Dvořák zachoval ve své knize "Pravěk Kolínska a Kouřimská",vydané v Kolíně r.1936,tyto nálezy:
1.Ojedinělé nálezy kamenných nástrojů.
2.                   keramika    šňůrová: v lomu za kostelem - kostrový dvojhrob.
3.                Kultura nordická:směrem ke Kbílku - sídlištní jámy.
4.                Kultura předúnětická: v poloze "Za lukami" - nalezen kostrový hrob.
5.Kultura lužická: v poloze"Na Skalce" nález žárových hrobů.
6.                Kultura knovízská:mezi Kbelem,Kbílkem a Lošany zachyceno roz­sáhlé sídliště.
7.                Kultura laténská: "V ohrádkách nález kostrových hrobů.
8.                Kultura hradištní/slovanská/:za kostelem kostrové hroby, sídliště.
Lékař Lidumil Dr.Fr.Dvořák z Červ.Peček ze svých prostředků
financoval archeologické výzkumy na Kolínsku a je zakladatelem bohatých archeologických sbírek kolínského muzea,které mají svě­tovou pověst.Za okupace byl zatčen i se svým pomocníkem,laboran­tem Dudkem a oba zahynuli v koncentračním táboře.
Nápis na prastarém kbelském zvonuobjeven v práci Josefa Vávry:
Po největším zvonu z r.1664,věnovaný hrabětem Trautmansdorfem byl druhý největší a měl nápis:
L.P. 1524 . TENTO ZVON ULIT JEST KE CTI A CHVÁLE BOHU, PANNĚ MARII A VŠEM SVÁTÝM SKRZE MISTRA DAVIDA NA HORÁCH KUTNÝCH.
Tím se opravuje údaj,že zvon pocházel z roku 1592,jak napsal
Josef Tůma v knížce "Paměti osad na Kolínsku a Kouřimsku"
Nový údaj o zvonu pochází z práce prof.Jos.Vávry,vytištěné ve Sborníku historickém r.1886 pod názvem: Kbel,statek zemský.Josef Vávra byl profesorem na gymnasiu v Kolíně a po důkladném studiu v městském archivu napsal dvoudílné Dějiny královského města.Kolína,r.1888. Z jeho práce jsou také zde uvedeni držitelé Kbela:
1295 Vladykové ze Kbela - Pardus ze Kbela připomíná se 1293.
Brzy potom rozdělili se vladykové na dvě rodiny:jedna měla své panské popluží ve Kbele,druhá v místě nynější­ho Kbílku.
1354 Dobeš a Pardus ze Kbela,1354 Albert a Vojtěch ze Kbela
/na Kbíku
1365 Pardus a Zdeněk ze Kbela.
1380 Zdeněk,Ctibor a Jan ze Kbela,1380 Oldřich z Velimi/Kbílek/
1412 Jan ze Kbela a Jan z Obříství
1420 Ctibor ze Kbela
1436 Mikuláš Kasalický z Kaštic s manželkou Johankou z Nelechova
1453 Ambrož Táborek z Chotova/Chotějova?/
1456 Oba statky kbelské spojeny v jeden.
1456-1490 Nejsou známa jména držitelů Kbela.
1490          Jan Pašiněveský z Trojanovic/Pašiněves = nyní Pasinka/
1491          Bartoš z Práchňan Horník /tj.z Kutné Hory/
1512 Mikuláš z Práchnan
1550 Dorota a Ludmila,dcery Mikuláše z Práchňan,Ludmila se
vdala za Jana z Podivce,Horníka a zemřela 1595,68 letá. Statek odkázala vnukům Zdislavu z Podivce.Janu,Václavu, Mikuláši a Anně Šatným z Olivetu.Její sestra Dorota vda­la se za Ondřeje Dačického z Heslova.Při své smrti 1566 odkázala svoji polovinu Kbela svému synu,jímž byl
1566-1596 Mikuláš Dačický z Heslova,známý výstředník kutnohorský. 1596-1606 Václav Voděradský z Hrušová na Ratboři a Dobřeni koupil
za 5.050 kop grošů českých kbelské panství.
1607      Petr z Liebenthalu,katolík,s vdovou po Voděradském Doroto
1610      Opět spojeny oba díly v jeden statek kbelský.
1614 – 17 Jan Diviš Hostačovský z Petrovic,zabit 1617 od vzbouře­ných sedláků      kbelských. Kbel kupoval za 8,000 kop gr.č.
1617      Karel Hlaváč z Vojenic spravoval ze nezletilého syna
 KostaČovského,Bohuslava.Pronásleduje zloděje na polích svých   byl od nich zabit,r.1623
1623       Anýžka z Dobročovic,vdova Diviše Hostačovského.
1625       Bohuslav Hostačovský ml.z Petrovic,zemřel 1633
na mor.
1634       Ve válce třicetileté Sasové jako pomocníci švéd­
ského vojska vypálili ves Kbel i kostel.
1634 - 1661 Kbel i kostel v ssutinách,zarostlé chrastím i lesem
1661        Kbelskou pustinu koupil hrabě Jan Fridrich
Trautmansdorf s chotí Marií Klárou z Ditrichsteina-v dražbě za obnos 6.125 zlatých.              . •
1664 -1713 Trautmansdorf obnovil ves Kbel i kostel: a na hřbi­tově vystavěl osmibokou zvonici.Byl též pánem na panství Pečeckém,ke kterému Kbel připojil.
1713 - 1733 Karel Jáchym z Bredova
1733 - 1739 Jan Vilém svobodný pán z Pfefferhofu
1739 -1761 Jan Karel rytíř Náchodský z Neudorfu koupil
Kbel za 29.500 zlatých.Rodina Náchodských,původem z města Náchoda,náležela k mladší šlechtě domácí,která teprve r.1612 dostala titul a erb.Jan Karel Náchodský držel Kbel 22 let.R.1761 meškal ve své oblíbené hospodě "U zlaté hvězdy" a zde náhle skonal,raněn mrtvicí.Nebyl převážen na Kbel,ale pohřben na hl. hřbitově u sv.Bártoloměje v Kolíně.
1761-1763   Vdova jeho Lidmila z rodu Jestřibských z Riesenburka s dětmi Ignácem a Antonií.
1763-1770 Rytíř Václav Sádlo z Vražného,za něhož se Lidmila provdala.
1770-1730 Antonie Náchodská,její dcera,vdaná za rytíře Václa­va Jeníka Zásadského z Gamsendorfu
1780-1804   mladý Ignác Náchodský,zemřel 20.ledna 1304.Vypráví ve svém spisku    historik,prof.Josef Vávra:                            
"Později sloužil v císařské armádě jako poručík a účastnil se válek s Francouzi,až v bitvě u Lipska ohluchnuv,dal se propustit z armády a usadil se ve Kbele.Statek byl v příčině dědičné taxy odhadnut na 93.825 zlatých.Pojav po letech manželku rodu měšťanského,nabyl domácnosti hospodárné a štastné a trval zde drahná léta,jsa pro svou přímou a rozšafnou povahu a vždy svěží humor stejně oblíben v kruzích šlechtických i měštanských,jakož rád občas přijíž­děl do Kolína a Kutné Hory k přátelskému posezení. Prodav r.1870 za 30.000 zl.svůj les u Janovic ke statku Radovesnickému,zemřel 19.ledna 1873 ve vě­ku 83 let.Zůstavil četnou rodinu.Syn jeho nejstarší Ignác,slouživ ve vojně jako setník,opatřil se službou nadlesního u svobod.pána Ritteršteina; druhý Ludvík v bitvě u Custozzy r.1866 pozbyv pra­vé rukyumřel v Kolíně r.1979 jako setník ve výs­lužbě.Jiní tři synové Emanuel,Kristián a Štěpán slou­žili jako vyšší důstojníci v armádě.Z dcer Náchodského jest Růžena manželkou p.Martina Lišky na stat­ku v Bečvárech,Františka jest manželkou p.Navráti­la ředitele cukrovaru na Moravě,dcera Marie byla vdána za Judra.Václava Radimského,mlynáře podskal­ského v Kolíně,v letech 1867-1868 purkmistra v Ko­líně a nyní zemského poslance.Zemřela r.1869 se svojí dcerkou na skvrnitý tyfus a pohřbena na hřbi­tově u sv.Víta na Zálabí.Tato Marie byla matkou malíře Václava Radimského a na náhrobku z červeného mramoru byl nápis:Marie Radimská,roz.Náchodská z Neudorfu.
 
 Toto líčeni prof.Vávry o Náchodských zde opsáno jen pro zajíma­vost, jako dokument z druhé poloviny 19.století,tedy před sto lety,doby patřící již minulosti.Ještě poznámka:Hrob paní Marie Radimské,matky malíře dnes již velmi ceněného/nedávno byla v Pra­ze, v Jízdárně Pražského hradu jeho velká posmrtná výstava/ tedy hrob její byl letos,1987 likvidován - nacházel se právě v té čás­ti u ulice Mnichovické,kde povede nový most přes Labe....
Tím také končí útržky z historie Kbela i Kbílku i starobylé kbelské památky,kostela Nanebevzetí Panny Marie.Ještě nově získané zprávy o obtížném obnovování kostela ve Kbele,zachova­né prof'. Josefem Vávrou:
Po požáru kostela 7.října 1874 zůstal kostel skoro 12 let vystaven vlivům povětrnosti.Navíc do vyhořelého kostela uhodil v roce 1830 blesk.Nebylo odkud vzít peníze na opravu.Zádušní po­zemky ve výměře více než 200 korců a výborné kvality seschly se staletími na pouhých 15 korců a ty byly sebrány kostelu za času císaře Josefa II.Větry a deště řádily ve starobylých zdech.
Po úderu blesku se kbelští občané vzpamatovali a z návodu bývalého správce školy v Pečkách,p.Františka Josefa,který jsa ve výslužbě ve Kbele bydlel,ustavili družstvo pro obnovení kos­tela.V čele sdružení byl lošanský farář P.Josef Polák.
Nejprve zahájena sbírka ve Kbele.
Jan Frauenberk,statkář kbelský věnoval...... ......800 zl.
Obec kbelská jako patron kostela " .............. 400 zl.
Josef Jirsík,starosta kbelský      " ............. 100 zl.
Jan Mašin,obecní starší            " ............  300 zl.
Josef Hovorka krásnou věčnou lampu a ............  100 zl.
František J o s e f,řídící školy v.v, ...........  40 zl.
Majitelé chalup upisovali obnosy............ od. 10 - 35 zl
Chudší domkáři upisovali obnosy............. od 1 do 7 zl.
V obci se tedy sešlo celkem . * . . ..................  2.096 "zl.
Kolínský stavitel Otakar Douša udělal návrh na opravu a nejnutnější náklad rozpočítal na 6.000 zlatých.Byla tedy zahájena veřejná sbírka.Z ní největší dary dali:
Císař František Josef 1.věnoval ..............    300 zl.
Občanská záložna v Kolíně "                      300 zl.
Zbytek do 6.000 zl.věnovali četní dobrodinci.
Do zimy kostel r.l304 opatřen krovy a přikryt,pak pracováno uvnitř.Ze zničeného starobylého zvonu z r.1524 byly ulity roku 1884 dva zvony u Hillera v brně, později rekvirované pro váleč­né účely.
Obnos 6.000 zl.byl opravdu nejnutnějším nákladem.0 tom jsme se pře svědčili při opravě,o tom svědčí i to,že nebylo možno opatřit všude novou dlažbu.Sakristie je vydlážděna starobylými šlechtic­kými náhrobky a částečně cihelnými dlaždicemi,v předsíni i chrá­mové lodi jsou velké pískovcové desky,možná náhrobky obrácené reliefy a nápisy do země.Místnost v přízemí věže pod varhanním chorem dokonce dodnes nemá dlažbu,jen hlínu!Zbytečně se však vyhazovaly peníze na různé neslohové štukové ozdobičky na fasádě věže i kostela. Na druné straně ještě nejnovější nález z října:
V sakristii se zachovaly na východnístěně u okénka původní omítky s freskovou výzdobou.Při očištování a zalistování omítek objevil se uprostřed pod okénkem dobře znatelný obrys oltářní menzy,kamenného oltářního stolu.Potvrzuje to skuteč­nost,že sakristie sloužila nejdříve jako kaple,patrně během stavby kostela.Není to na kolínsku ojedinělý nález,takový stůl kamenný je také v Polních Voděradech a jinde.

 
.
 
 
 
 
 
 
 
Po pamětní knize lošanské farnosti bylo v minulých letech, marně pátráno,zvláště vzhledem k opravě kostela ve Kbele, kde byla naděje nalézt záznamy o tomto kostele,které by os­větlily něco z dějin kostela,což by mohlo prospět při obnově. Kniha teprve nedávno nalezena a zde podáváme nějaké nalezené zápisy.Kniha pamětní vznikla "jako všechny pamětní knihy "farní r.1836 na rozkaz místodržícího král.Českého,hraběte Chotka. /Ovšem existovaly i starší pamětní knihy, ku př.v Kolíně z ro­ku 1733/.
Lošanskou pamětní knihu farní začal psát r.1836 farář P.Josef Mašín,a jak bylo zvykem, a nařízeno,německy.Teprve od r.1861 ji jeho nástupce P.Josef Polák od stránky 33.začíná psát česky. Lošanským farářem se stal jako býv.druhý kaplan kutnohorský 7.července 1861.
        
V této pamětní knize se k roku 1874 vztahuje tento zápis:
K B E L      Dne 15. srpna, o pouti byl nový železný kříž v kamenném podstavci
nákladem osadníků kbelských na návsi jejich postavený slavnostně posvěcen. Na udržování kříže v dobrém stavu jest 20 zl. rakouského čísla v kutnohorské spořitelně uloženo.